Na co si letos musí dát mzdové účetní (a nejen ty) pozor

Publikováno:
30. leden 2014
Autor:
  • Kateřina Hrůzová

V  článku níže jsou shrnuty změny a další důležité informace, které musí zaměstnavatelé zohlednit od letošního roku při zpracování mzdové agendy zaměstnanců, a to rozdělené po jednotlivých oblastech.

Daň z příjmů

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2013 nelze provést zaměstnancům, jejichž příjem v roce 2013 alespoň v jednom měsíci podlehl solidárnímu zvýšení daně. Tito zaměstnanci jsou povinni podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013.

Sazba daně ze závislé činnosti (15 % ze superhrubé mzdy) pro letošní rok zůstává nezměněna. Nadále se bude odvádět 7% solidární zvýšení daně, ale zvyšuje se mírně částka měsíčního příjmu, nad kterou se odvádí, a to na 103 768 Kč.

Výhodným benefitem se stává bezúročná půjčka zaměstnanci, která nově není předmětem daně z příjmů fyzických osob, a to bez ohledu na účel půjčky.

Od daně z příjmů fyzických osob jsou nově osvobozeny příjmy za práci učňů a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy.

Od ledna 2014 se srážková daň  v kategorii daně z příjmů ze závislé činnosti uplatní pouze u příjmů plynoucích poplatníkům na základě dohody o provedení práce, kteří nepodepsali u zaměstnavatele prohlášení k dani. Zároveň se zvyšuje limit pro uplatnění této daně, a to z 5 tis. Kč na 10 tis. Kč měsíčně.

Maximální hranice pro odpočet darů vzrostla na 15 % základu daně. Tato změna se poprvé promítne do ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2014.

U nerezidentů České republiky se výrazně omezuje možnost odečíst nezdanitelné části základu daně a uplatňovat některé daňové slevy a daňové zvýhodnění na děti. Nově mají tuto možnost pouze rezidenti EU, Norska a Islandu, pokud úhrn jejich příjmů ze zdrojů na území ČR přesáhne 90 % jejich celkových příjmů, přičemž výši celkových příjmů bude nutné doložit potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu Ministerstva financí České republiky. Toto se rovněž poprvé promítne až po skončení roku 2014.

Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

I v roce 2014 zůstává zrušen maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. U pojistného na sociální zabezpečení je nadále stanoven ve výši 48násobku průměrné mzdy. Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu pro rok 2014 činí 25 942 Kč. Maximální vyměřovací základ tedy bude činit 1 245 216 Kč. Zaměstnanec tak v roce 2014 zaplatí na pojistném na sociální zabezpečení maximálně 80 940 Kč (1 245 216 Kč x 6,5 %) a jeho zaměstnavatel 311 304 Kč (1 245 216 Kč x 25 %).

Mění se definice „zaměstnání“ pro účely důchodového a nemocenského pojištění. Záměrem bylo sjednotit vymezení zaměstnání pro účely sociálního a zdravotního pojištění. Změna ale přinesla nejasnosti ohledně výkladu pojmu plátce pojistného na sociální zabezpečení v případě pronájmu pracovní síly, tj. zda povinnost odvést pojistné má ekonomický či právní zaměstnavatel, který je v rozporu s tímto záměrem. Dle závěrů z prosincového jednání zástupců MPSV a ČSSZ se zástupci KDP ČR má být v případě příjmu ze závislé činnosti plynoucího zaměstnanci na základě pracovní smlouvy považován za zaměstnavatele pro účely pojistného na sociální zabezpečení právní zaměstnavatel, tzn. zahraniční zaměstnavatel. Pokud by ekonomický zaměstnavatel poskytoval zaměstnanci další příjmy nad rámec příjmů uvedených v jeho pracovní smlouvě, měl by se za zaměstnavatele pro účely sociálního zabezpečení považovat ve vztahu k těmto příjmům ekonomický zaměstnavatel. Tento výklad vede k tomu, že by právní i ekonomický zaměstnavatel mohli být pro účely sociálního pojištění považováni za dva různé zaměstnavatele, což by vedlo ke stanovení dvojí výše maximální částky odvodů a rovněž k vyšším odvodům pojistného na sociální zabezpečení. U zdravotního pojištění zůstává nadále plátcem pojistného ekonomický zaměstnavatel, tzn. česká společnost.

Smluvní zaměstnanec, tzn. zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele se sídlem mimo EU ve státě, se kterým ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, který v České republice pracuje pro českého ekonomického zaměstnavatele, je nově účasten českého systému od prvního dne výkonu práce pro českého smluvního zaměstnavatele. Dříve byli účastni až po uplynutí 270 kalendářních dní trvání zaměstnání v ČR, pokud byli povinně účastni důchodového systému v zemi sídla svého právního zaměstnavatele. Tato změna se týká i smluvních zaměstnanců působících v ČR před 1. lednem 2014, tzn. měli být účastni českého systému sociálního zabezpečení od 1. ledna 2014.

Od ledna tohoto roku měla platit povinnost elektronické komunikace s ČSSZ. Zaměstnavatelé měli elektronicky posílat například evidenční listy důchodového pojištění, potvrzení o studiu, přehled o výši pojistného nebo oznámení o nástupu do zaměstnání. ČSSZ však odložila tuto povinnost o rok pro ty zaměstnavatele, kteří se nestihli na elektronické podávání dostatečně připravit.

Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zůstává nadále ve výši 1 148 Kč.

Minimální měsíční příjem zaměstnanců, který zakládá účast jak na nemocenském, tak i na důchodovém pojištění, zůstává nadále 2 500 Kč.

Ostatní

Od ledna 2014 se poskytuje náhrada mzdy v případě nemoci opět pouze v době prvních 14-ti kalendářních dnů. Poté zaměstnanci náleží nemocenské dávky. Jestliže pracovní neschopnost vznikla v roce 2013 a trvá i v roce 2014, náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele v období prvních 21 dnů pracovní neschopnosti. Nemocenské bude poskytováno od 22. dne trvání pracovní neschopnosti. Nově byl stanoven všeobecný vyměřovací základ a redukční hranice pro nemocenské platné v roce 2014. Tím došlo i ke změně výše náhrady mzdy. Náhrada mzdy se tak lehce zvyšuje (řádově o koruny).

Od ledna se jako tradičně změnily sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a stanoví se nové průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad a sazby zahraničního stravného.

Od ledna 2014 dochází ke změnám ve výpočtu exekučních dávek, zvyšuje se např. tzv. nezabavitelná částka. Mění se také podmínky za jakých je možné exekuční srážky zaměstnanci provádět. Zaměstnavatel již není povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas.

Kateřina Hrůzová
katerina.hruzova@fucik.cz

Autor: Kateřina Hrůzová