Konkurenční doložka a výklad Ústavního soudu

Publikováno:
16. květen 2019
Autor:
  • Fučík & partneři

Ústavní soud se ve svém nedávném nálezu zabýval problematikou výkladu konkurenční doložky a nároku na úhradu smluvní pokuty při jejím porušení.

V rámci daného řízení se stěžovatelka po bývalé zaměstnankyni domáhala úhrady smluvní pokuty z titulu konkurenční doložky, které byla obsažena v její pracovní smlouvě. Na jejím základě se zaměstnankyně měla po dobu jednoho roku po ukončení pracovního poměru zdržet výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti stěžovatelky nebo která by měla vůči ní soutěžní povahu. Při splnění tohoto závazku měla firma zaměstnankyni poskytnout přiměřené peněžité vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění tohoto závazku. Naopak v případě nesplnění bylo sjednáno, že zaměstnankyně uhradí firmě pokutu ve výši průměrného ročního platu, v daném případě celkem 420.000 Kč. 

Během řízení bylo prokázáno, že zaměstnankyně svůj závazek porušila, protože se nechala na čtyři dny zaměstnat u společnosti, která vykonává činnost, jež má soutěžní povahu k předmětu činnosti stěžovatelky. Navzdory krátkodobosti tohoto zaměstnání stěžovatelka uplatnila svůj nárok z konkurenční doložky a žádala úhradu pokuty.

Nejvyšší soud ve svém rozsudku žalobu zamítl s tím, že výkon práva stěžovatelky spočívající v požadavku na zaplacení smluvní pokuty byl v daném případě v rozporu s dobrými mravy.


fap_text_banner_v03 - Copy 1.png

Ústavní soud však argumentoval čl. 26 Listiny, který zaručuje svobodné podnikání, a se závěry Nejvyššího soudu se neztotožnil. Pro vznik nároku na zaplacení pokuty sjednané v konkurenční doložce je dle něj rozhodující samotné porušení povinnosti bývalého zaměstnance zdržet se výkonu vybrané výdělečné činnosti, nikoliv doba trvání tohoto zaměstnání či okolnost, zda zaměstnanec použil nějaké chráněné informace ve prospěch nového zaměstnavatele.

Ústavní soud také doplnil, že pokud by bylo posuzována případná zanedbatelnost porušení smluvní povinnosti vyplývající z konkurenční doložky, stala by se její použitelnost v praxi velmi spornou. Zaměstnavatelé by si pak nemohli být jisti, zda by její budoucí porušení ze strany zaměstnance nebylo v soudním sporu shledáno rovněž zanedbatelným, v důsledku čehož by sjednávání konkurenční doložky pak začalo postrádat svůj smysl.

Autor: Fučík & partneři