Kategorizace účetních jednotek, aneb víte, jaké jsou Vaše povinnosti?

Publikováno:
18. duben 2019
Autor:
  • Petra Čechová

Novelou zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon“), došlo s účinností od 1.1.2016 k zavedení kategorizace účetních jednotek. Zákon ve svém ustanovení § 1b stanovil čtyři kategorie účetních jednotek a to mikro, malou, střední a velkou účetní jednotku. Zároveň byla stanovena kritéria pro dané kategorie, tzn. podle splnění/nesplnění těchto kritérií se každá účetní jednotka musela zatřídit do jedné z nich.

Níže shrnujeme jednotlivé kategorie i související podmínky/kritéria:

Kategorie účetních jednotek

Splnění podmínek k rozvahovému dni

Podmínky

Aktiva Celkem

Roční úhrn čistého obratu

Průměrný počet zaměstnanců

Mikro

Nepřekračuje alespoň 2 z uvedených podmínek

9 000 000

18 000 000

10

Malá

Nepřekračuje alespoň 2 z uvedených podmínek

100 000 000

200 000 000

50

Střední

Nepřekračuje alespoň 2 z uvedených podmínek

500 000 000

1 000 000 000

250

Velká

Překračuje alespoň 2 z uvedených podmínek

500 000 000

1 000 000 000

250

Aktivy celkem se rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy (tzn. aktiva netto).

Ročním úhrnem čistého obratu se rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, vynásobená 12.

Průměrným počtem zaměstnanců se rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

První roztřídění všech účetních jednotek proběhlo k datu 1.1.2016 resp. dle dosažených hodnot ke dni předcházejícímu dni započatého účetního období v roce 2016. Pokud tedy účetní jednotka měla v roce 2015 jako účetní období kalendářní rok, byla rozdělena do příslušné kategorie podle splnění/nesplnění stanovených podmínek podle dosažených výsledků v rámci účetní závěrky sestavené k 31.12.2015. Pokud měla účetní jednotka hospodářský rok (například období 10/2015-9/2016), tak se účetní jednotka zatřídila do příslušné kategorie dle dosažených výsledků v rámci sestavené účetní závěrky ke dni 30.9.2016, tzn. její první účetní období pod danou kategorií bylo období od 1.10.2016.

Tato kategorie, do které se účetní jednotka zatřídila, zůstala zachována i v následujících dvou účetních období (pokud tedy nedošlo k nějaké změně – například přeměně účetní jednotky). Zákon totiž ve svém ustanovení § 1e odst. 2 stanovuje, že případná změna kategorie je možná pokud ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí/nepřekročí stanovená kritéria.

Dle výše uvedených informací se tedy nyní (v rámci příprav účetních závěrek) za období roku 2018 setkáme s tím, že účetní jednotka zkoumá (zejména v rámci správnosti sestavení státních výkazů, povinnosti nechat účetní závěrku ověřit auditorem atd.), zda nadále spadá do původně stanovené kategorie nebo počínaje rokem 2018 už bude muset vykazovat jednotlivé údaje jako jiný typ účetní jednotky (kategorie). 

Níže uvádíme názorný příklad v rámci porovnání podmínek ve třech po sobě jdoucích účetních období u společnosti Sluníčko a nebe s.r.o. 

Stav k rozvahovému dni

Podmínky

Kategorie účetních jednotek

Aktiva Celkem v tis. Kč

Roční úhrn čistého obratu v tis. Kč

Průměrný počet zaměstnanců

31.12.2015

6 000

25 000

6

rozhodný okamžik pro určení typu kategorizace - MIKRO

31.12.2016

12 000

36 000

8

MIKRO

31.12.2017

15 000

54 000

9

MIKRO

31.12.2018

26 000

120 000

15

MALÁ

 

Výše uvedené výsledky společnosti Sluníčko a nebe s.r.o. můžeme vyhodnotit následovně. Při kategorizaci účetní jednotky podle účetní závěrky sestavené k 31.12.2015 se společnost vyhodnotila a zatřídila jako MIKRO účetní jednotka, neboť k danému datu splňovala pouze podmínku ročního úhrnu čistého obratu. V následujících dvou období (za rok 2016 a 2017) však účetní jednotka splnila podmínky jak pro obrat, tak také nově i pro aktiva, tzn. od 1.1.2018 se původní MIKRO účetní jednotka stává MALOU účetní jednotkou a již od daného roku musí postupovat podle pravidel platných pro malou účetní jednotku.

Jednotlivé povinnosti stanovené pro dané kategorie účetních jednotek byly detailněji popsány v jednom z našich předcházejících článků, tzn. této problematice se nebudeme hlouběji věnovat.

V tomto článku bychom však chtěli čtenáře informovat, že v únoru tohoto roku byla vydána Informace k některým účetním a daňovým souvislostem možné změny kategorizace účetních jednotek v rámci zdaňovacího období započatého v roce 2018. Tato informace popisuje jednak sumarizaci povinností či osvobození od povinností v rámci daných kategorií účetních jednotek (např. povinnost/nepovinnost nechat účetní závěrku ověřit auditorem, povinnost/nepovinnost oceňovat vybraná aktiva na reálnou hodnotu atd.), ale současně se věnuje problematice v rámci přeměn obchodních společností a dále také uvádí vliv na související sestavení daňového přiznání k dani z příjmů.

V rámci přeměn obchodních společností je důležité si uvědomit, že musíme u jednotlivých typů přeměn vyhodnotit všechny zúčastněné strany a jejich správné zatřídění (před i po dané přeměně).

Například u fúze sloučením, kdy existují relevantní informace pro kategorizaci všech účastnících se účetních jednotek za minimálně dvě předchozí účetní období, je nutné tyto informace použít pro správné zatřídění nástupnické účetní jednotky. Pokud tedy například nástupnická mikro účetní jednotka nabude jmění zanikající účetní jednotky, která byla kategorizována jako malá účetní jednotka, přebírá nástupnická společnost (původně mikro účetní jednotka) tento „status“ a stává se proto od rozhodného dne fúze malou účetní jednotkou.

V případě fúze splynutím postupujeme v rámci určení kategorizace stejným způsobem, jako by se jednalo o první účetní období účetní jednotky (protože touto přeměnou vznikla nová účetní jednotka), tzn. zde se kategorie určuje podle důvodného předpokladu, jaké podmínky budou v prvním období splněny.

Obdobně jako u fúze je nutné postupovat i v rámci rozdělení účetních jednotek.

Dané zatřídění má mimo jiné vliv také na termín pro podání daňového přiznání správci daně (pokud tedy účetní jednotka nemá daňového poradce, který dané přiznání sestavuje a podává u správce daně – zde se automaticky lhůta pro podání daňového přiznání prodlužuje). Pokud totiž účetní jednotka nemá ze zákona stanovenou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je její lhůta pro podání daňového přiznání nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Současně i termín pro podání daňového přiznání sebou přináší další konsekvence – například zálohové období, splatnost daně a vratitelnost přeplatku daně atd.

Současně počínaje sestavením daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku započatém v roce 2018 musí účetní jednotky nově uvádět svou kategorizaci přímo i do daňového přiznání – uvádí se zkratka dané kategorie (M = mikro, L = malá, S = střední, V = velká).

Co říci na závěr

Správné zatřídění účetní jednotky do příslušné kategorie přináší jednotlivé povinnosti, kterým musí účetní jednotka dostát, a to jak v oblasti účetnictví, tak i související daňové oblasti. Současně je nutné mít na mysli, že kategorizace není stavem stálým, ale že se mění (nyní i každý rok), tzn. je potřeba neustále sledovat vývoj účetní jednotky a dosažení/nedosažení stanovených kritérií, a tedy vyhodnocení potřeby změny kategorie účetní jednotky od následujícího účetního období.

Zaujalo Vás toto téma? Máte nějaké otázky či si nejste jisti, co vše máte právě vy vyplňovat v rámci účetní závěrky za rok 2018? Neváhejte a kontaktujte nás. Rádi Vám pomůžeme.

Petra Čechová & Ludmila Malimánková

 

Autor: Petra Čechová