Důchodová reforma

Publikováno:
20. listopad 2012
Autor:
  • Kateřina Hrůzová

Od 1. ledna 2013 měla v České republice začít fungovat tzv. velká důchodová reforma, která by zavedla druhý pilíř důchodového systému, tzv. důchodové spoření, jako doplněk stávajícího prvního pilíře (tj. povinného důchodového pojištění) a třetího pilíře (tj. doplňkového penzijního spoření) a dále transformovat tento třetí pilíř.

Hlavní části důchodové reformy vstoupily v platnost již v listopadu 2011. Pro rozběhnutí reformy je ale nyní v legislativním procesu ještě klíčový zákon, který má určit, jak bude reforma probíhat. Související návrhy zákona o pojistném na důchodové spoření a související změny dalších zákonů 6. září 2012 Poslanecká sněmovna schválila a postoupila návrh k podpisu prezidentovi. Ten ale zákon vetoval a vrátil jej 24. září t.r. zpět Poslanecké sněmovně. Prezident tento krok odůvodnil tak, že obsah, příprava i realizace důchodové reformy vyžadují ve společnosti co nejširší konsenzus, který v současnosti neexistuje, a také že „Silové protlačení této klíčové změny Parlamentem nedává dobrou perspektivu pro její dlouhodobou udržitelnost a pro stabilitu podmínek v příštích možných politických konstelacích.“

Veto se nevztahuje na transformaci třetího pilíře, tj. rozjezd nových fondů penzijního připojištění ani na změnu státního příspěvku, ale týká se především procesu části odvodů ze sociálního pojištění a mzdy do II. pilíře.

Aby zákon vstoupil do konce roku v platnost, musí Poslanecká sněmovna prezidentovo veto přehlasovat do konce roku minimálně 101 hlasy, což není v současné politické situaci příliš reálné. Pokud se prezidentské veto přehlasovat do konce roku nepodaří, lze očekávat, že velká důchodová reforma bude účinná až od roku 2015, kdy by měla nabýt účinnosti daňová reforma související se zavedením jednotného inkasního místa, která by měla upravit i postup a způsob výběru příspěvků do druhého pilíře důchodového systému.

V odborných kruzích se dále objevily i názory, že případnou neplatnost toho zákona lze obejít vládním nařízením nebo jiným blíže nespecifikovaným krokem Ministerstva financí ČR tak, aby peníze klientům do nových důchodových fondů šly přes finanční úřady. Otázkou však je, zda Ministerstvo takové kroky podnikne.

Posune se tak pravděpodobně doba pro rozhodnutí většiny občanů jak spoření na důchod, které se již dnes jeví jako nezbytné, vyřešit. Zda využít nabízeného druhého pilíře, u kterého však není jistota, že se podmínky, za kterých do něj občan vstoupí (a již nesmí vystoupit) v průběhu příštích let nezmění a kde je omezený přístup k financím formou výplaty penze, nebo zda nevyužít jiné formy soukromých investic.

II. pilíř – Nové pojistné na důchodové spoření

Díky dobrovolnému druhému pilíři budou mít účastníci důchodového spoření možnost poslat si na svůj vlastní účet u nově vzniklé penzijní společnosti 3 % z hrubé mzdy, které by jinak platili v rámci povinného důchodového pojištění do státního rozpočtu, za podmínky, že si k nim přidají ještě další 2 % vlastního příspěvku z hrubé mzdy. Rozhodnutí, zda se účastnit jen státního systému nebo navíc spořit i v soukromém fondu, bude muset člověk učinit do 35-ti let a nepůjde již změnit. Lidé starší než 35 let by měli mít čas na rozhodnutí jen během prvního pololetí od nabytí účinnosti novely. Pokud se pojištěnec rozhodne do tohoto systému vstoupit, musí v něm setrvat (a přispívat do něho) až do doby dosažení nároku na výplatu starobního důchodu z I. pilíře.

Plátcem pojistného na důchodové spoření u účastníků – zaměstnanců má být plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy jejich zaměstnavatel. Pojistné bude hradit pouze účastník důchodového spoření a částka pojistného bude formou měsíčních záloh srážena z jeho příjmu v rámci mzdové agendy spolu se srážkou daně z příjmů ze závislé činnosti a pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Účastníci důchodového spoření budou o vyvedená 3 % platit nižší pojistné na sociální zabezpečení – místo obvyklých 6,5 % z vyměřovacího základu to bude jen 3,5 %. Jejich celkový odvod pojistného do prvního a druhého pilíře důchodového systému tak bude 8,5 % jejich vyměřovacího základu.

Osoba, která se na základě svého rozhodnutí nestane účastníkem důchodového spoření, bude nadále odvádět 6,5 % ze svého hrubého příjmu do státního důchodového systému (I. pilíře). V obou případech bude aplikován maximální roční vyměřovací základ.

Pokud se zapojí do II. pilíře osoba samostatně výdělečně činná, sníží se jí sazba povinného pojistného z 29,2 % na 26,2 % měsíčního vyměřovacího základu. Dalších 5 % si bude muset posílat na důchodové spoření v rámci penzijní společnosti sama přes účet finanční správy. Okresní správu sociálního zabezpečení musí o uzavření smlouvy informovat. 

Výplata důchodu z II. pilíře bude podmíněna dosažením nároku na výplatu důchodu z I. pilíře. Díky nižšímu pojistnému placenému v rámci povinného důchodového pojištění dojde k poklesu hodnoty státního důchodu o cca 15 %. V důsledku toho bude druhý pilíř výhodný zejména pro vysoko příjmové občany nebo středně příjmové skupiny při minimální době spoření 25 let. Záležet však bude i na volbě profilu fondu a zejména na jeho skutečném výnosu.

Naspořené prostředky, včetně zhodnocení dle zvolené investiční strategie, nebude možné vyplatit jednorázově, ale budou převedeny formou jednorázového pojistného na jeho pojištění důchodu. Účastník si poté zvolí způsob výplaty penze ze tří nabízených variant:

  1. Renta na 20 let – pojišťovna rozpočítá naspořené peníze na tuto dobu a účastníkovi následně vyplácí měsíčně odpovídající část prostředků z jeho účtu. V případě úmrtí před vyčerpáním naspořené částky obdrží dědicové účastníka zbývající část nevyčerpaných prostředků jednorázově.
  2. Doživotní penze – v tomto případě výplata penze končí úmrtím a nedědí se.
  3. Anuita s pozůstalostní penzí na tři roky – výplata penze nekončí úmrtím, nýbrž životní pojišťovna vyplácí osobě, kterou účastník určil, po tři roky pozůstalostní penzi ve výši odpovídající starobní penzi.

Pokud by účastník II. pilíře zemřel během spoření předtím, než by mu vznikl nárok na výplatu důchodu, stanou se naspořené částky předmětem dědického řízení. V případě, že bude dědic také účastníkem důchodového spoření, budou naspořené prostředky převedeny na jeho účet ve II. pilíři. Pokud dědic nebude účasten důchodového spoření, podíl na dědictví mu bude vyplacen hotově.

Vzhledem na nejednotný názor představitelů různých politických stran na penzijní reformu je s důchodovou reformou spojeno riziko, že by se podmínky důchodového systému České republiky mohly v budoucnu měnit či upravovat.

III. pilíř – Doplňkové penzijní spoření

Další možností, jak spořit na stáří, bude tzv. doplňkové penzijní spoření. Půjde o upravené současné penzijní připojištění se státním příspěvkem, které zůstane nadále dobrovolné a bude možné z něho vystoupit. Účastníci si budou moci určit částku měsíčního vkladu a příp. ji měnit. V závislosti na výši vkladu pak budou mít nárok na státní příspěvek. Ten je nastaven nově tak, aby motivoval k vyššímu spoření - minimální úložka se zvýší ze současných 100 Kč na 300 Kč a maximální státní příspěvek bude poskytován při částce 1000 Kč místo stávajících 500 Kč. Maximální státní podpora bude činit 230 Kč namísto 150 Kč.

Doplňkové penzijní spoření bude nadále podporováno i možností daňových odpočtů s tím, že se kvůli zvýšení hranice pro maximální státní příspěvek posune možnost odpočtů nad 1000 Kč měsíčně. Zůstane možnost i příspěvků zaměstnavatele.

Do konce listopadu t.r. lze uzavřít smlouvu o penzijním připojištění za stávajících podmínek, jejíž výhodami jsou zejména garance nezáporného výnosu, možnost vybrat po 15-ti letech polovinu úspor formou výsluhové penze a možnost jednorázového vyrovnání při dosažení 60 let věku. Prostředky naspořené do penzijního připojištění na základě těchto „starých“ smluv budou od ledna 2013 převedeny do tzv. transformovaného fondu.

Od roku 2013 vzniknou nové účastnické fondy, jejichž klienti nebudou mít nárok na uvedené výhody, ale pro změnu budou mít možnost vybrat si mezi více typy fondů a volit si různé investiční strategie – konzervativní (především státní dluhopisy), vyváženou – s menším podílem akcií, či dynamickou – s významnějším podílem akcií. Mezi transformovanými fondy nebude již možné přecházet. Nárok na výplatu dávek z penzijního spoření bude nově odvozen od dosažení důchodového věku. V současné době je navrhována novelizace úpravy doplňkového penzijního spoření, která by umožnila výplatu tzv. předdůchodů. Penze by tak bylo možné vyplácet již ve věku o 5 let nižším, než kdy účastník dosáhne věku potřebného pro vznik nároku na výplatu starobního důchodu z I. pilíře. Novela je schválena senátem a čeká na podpis prezidenta.

Kateřina Hrůzová
katerina.hruzova@fucik.cz

Autor: Kateřina Hrůzová