Prokazování původu majetku

Na základě těchto nových ustanovení se může správce daně namátkově zaměřit na vybraného poplatníka s cílem prověřit, zda jeho deklarované příjmy odpovídají nárůstu jeho jmění. Jinými slovy, poplatník ve svém daňovém přiznání za určité období uvádí výši svého jmění a správce daně zkoumá, zda tyto prostředky mohou být dostatečné k nárůstu jeho spotřeby, jmění či jinému vydání v tomto sledovaném období. V případě, že rozdíl bude vyšší, než 5 mil. Kč, vyzve správce daně poplatníka k prokázání jeho příjmů.

Novela zákona není rozsáhlá, ale z hlediska svého výkladu značně komplikovaná a uplatňování těchto postupů v praxi, může být spojeno s řadou nejasností. Pokusili jsme se základní postupy shrnout do formy připojené prezentace, kterou naleznete na odkazu ZDE.

Pokud se na výzvu správce daně nepodaří poplatníkovi uspokojivě odpovědět, může se řízení dále rozvíjet s různými možnými závěry. V tom nejlepším případě může být poplatníkovi doměřena daň včetně běžných sankcí. V tom horším, může být daň stanovena na základě tzv. pomůcek zvláštním způsobem, to znamená se zvýšenou sazbou penále. Tato sazba se odvíjí v závislosti na míře spolupráce poplatníka se správcem daně, a to ve výši 50 % nebo 100 %. Nejvíce negativním důsledkem je pak možnost obvinění z trestného činu krácení daně. Správce daně může také požadovat, aby poplatník pro tyto účely předložil prohlášení o majetku. Pokud by ho poplatník nepodal, nebo hrubě zkreslil údaje v něm uvedené, toto jednání bude taktéž považováno za trestný čin.

Bohužel může dojít i k tomu, že v rámci těchto nových postupů, může být protržena základní tříletá promlčecí lhůta, která je jinak v daňovém řízení stanovena pro vyměření daně.

Problematika nepřípustné retroaktivity (zpětné účinnosti právního předpisu) nebo zákaz sebeobvinění jsou jedním z příkladů některých závažných témat, jejichž projednávání můžeme v souvislosti s přijatou novelou očekávat v rámci budoucích soudních řízení. Obdobným problémem může být zákaz dvojího trestání v případě, kdy by poplatníkovi bylo jednak uloženo penále a současně by měl být obviněn ze spáchání trestného činu krácení daně.

Správce daně může při svém šetření vycházet z různých zdrojů informací. Mezi ty nově využívané bude určitě patřit i automatická výměna informací o finančních prostředcích poplatníka evidovaných na zahraničních účtech, případně informace získané v rámci nově zavedené centrální evidence účtů u České národní banky.

Bohužel, tato problematika může být v případě svého podcenění spojena se značně negativními důsledky, je dobré ji tedy věnovat zvýšenou pozornost. Shromáždění potřebných důkazních prostředků, jejich správné vyhodnocení a vhodná formulace odpovědi poplatníků v reakci na obdrženou výzvu správce daně, považujeme za nezbytnou podmínku úspěchu při daňovém řízení.

Pokud budete mít zájem o konzultaci v této oblasti, můžete kontaktovat naše specialisty Editu Ševcovicovou nebo Milana Koláře.

 

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace