Virtuální měny a daně z příjmů

5. duben 2019

Ačkoli se to může zdát neuvěřitelné, od vzniku bitcoinu uplynulo již více než deset let a stále je považován za kontroverzní. A to zejména vzhledem k tomu, že v podstatě není regulovaný, vyznačuje se velkými výkyvy na trhu a je spojován s šedou ekonomikou či dokonce kriminálními aktivitami. Nicméně se dá říci, že jeho popularita a popularita virtuálních měn obecně stále roste. Koncem roku 2018 bylo například evidováno přes 2 000 různých virtuálních měn.

Přístup vlád k těmto měnám po celém světě je velice rezervovaný. V některých zemích je dokonce používání těchto měn pod hrozbou vysokých pokut zakázáno. V České republice nejsou virtuální měny považovány za bezhotovostní peněžní prostředky, elektronické peníze, investiční nástroje a dle České národní banky nákup či prodej virtuálních měn na vlastní účet nepředstavuje žádnou z platebních služeb, a nejde ani o směnárenský obchod. Dle Ministerstva financí se jedná o nehmotné aktivum. Vzhledem k tomu, že dnes stále častěji dochází k nákupu virtuálních měn za různým účelem, kdy často jde i o aktivity za účelem dosažení zisku, je potřeba se zabývat i tím, jakým způsobem bude takový zisk zdaněn. Způsob zdanění se liší podle toho, zda jde o fyzickou či právnickou osobu a podle toho, jaký účel má daná transakce s virtuálními měnami.

Zdanění u fyzických osob

Nejčastěji je virtuální měna pořízena za účelem investování nebo spekulací, a proto se v tomto článku zaměříme na způsob zdanění příjmu z těchto aktivit. Způsob zdanění bude záležet na tom, zda se jedná jen o příležitostnou činnost, či zda se jedná o soustavnou činnost, která je provozována samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a de facto již jde o podnikání. V případě příležitostných spekulací, kdy poplatník virtuální měnu nabyde do svého soukromého majetku (ne do obchodního majetku), se bude jednat o tzv. ostatní příjem, kdy základem daně budou příjmy snížené o cenu, za jakou byla virtuální měna prokazatelně nabyta. Ze základu daně se vypočte daň v 15% výši. Takový příjem nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. V případě, že by se jednalo o podnikání, základem daně budou příjmy snížené o související výdaje (zejména cena zaplacená při pořízení virtuální měny a související poplatky), popř. mohou být uplatněny „paušální“ výdaje procentem z příjmů. Ze základu daně se vypočte daň v 15% výši a eventuálně ještě 7% solidární zvýšení daně, pokud základ daně přesahuje zákonem stanovenou hranici. Tento příjem (základ daně) dále podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Co se týče příjmů z těžby virtuálních měn, zde je otázka, zda tuto lze považovat za podnikání, nebo ne. Většina výkladů se přiklání k tomu, že pravděpodobně ano. Zdanění by tedy probíhalo stejně jako v případě výše.

Zdanění u právnických osob

Zde se bude pro účely zdanění v podstatě vycházet z účetnictví. Účetnímu řešení operací s virtuálními měnami se budeme věnovat v některém z našich dalších čísel newsletteru. V zásadě lze říci, že příjmy z transakcí s virtuálními měnami uvedenými výše budou předmětem daně z příjmů právnických osob a stanovený základ daně bude podléhat 19% dani z příjmů právnických osob.

Vzhledem k evoluční povaze virtuálních měn brzy bude na tento vývoj reagovat i česká legislativa a finanční správa. Vývoj v této oblasti budeme i nadále sledovat a informovat vás o změnách. V případě zájmu o konzultaci v této problematice nás neváhejte kontaktovat.

Daniela Riegel & Jan Tahal

V případě dotazů nás kontaktujte

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace