Účtování kryptoměn

12. říjen 2019

První pokusy zavést elektronické peníze se odehrály již v polovině 20. století ve spojení s postupným rozšiřováním internetu. Účelem bylo zavést speciální elektronický platební nástroj, který by dokázal provádět rychlé platby v reálném čase bez ohledu na hranice státu nebo geografickou polohu aktérů.

Také vznik Bitcoinu, první kryptoměny, měl podobnou motivaci. Klasické převody peněz byly pomalé, drahé, netransparentní a neanonymní. Pro Bitcoin nic z toho neplatí. Bitcoin je digitální aktivum založené na kryptografii vytvořené tak, aby sloužilo jako prostředek směny. Bitcoin je kód, který musí být vypočten a poté je zapsán do distribuovaného deníku, který není možno následně upravovat. Maximální celkový počet Bitcoinů je konečný a náklady na těžbu postupně rostou tak, jak ubývá počet možných kombinací. V roce 2011 si již této měny všimli odborníci z oblasti ekonomie a za další dva roky také laická veřejnost. Bylo to v době, kdy euro procházelo výraznými krizemi, a lidé se poohlíželi po nějaké alternativě. Cena Bitcoinu začala výrazně vzrůstat. Rok 2013 se stal rokem Bitcoinu, a zároveň se ukázal jako příležitost k investici a zhodnocení majetku. Bitcoiny lze nakupovat stejně jako jakoukoliv jinou měnu nebo s nimi spekulovat úplně stejně jako s ostatními měnami na Forexu.

Tak jak zajímavý je fenomén kryptoměny, může být i velice zajímavým účetním problémem ve smyslu způsobu jejího vykazování a oceňování v účetní závěrce. Účetní předpisy (Mezinárodní účetní předpisy, České účetní standardy) účtování kryptoměn totiž vůbec neřeší.

fap_text_banner_v03 - Copy 1.png

V textu IFRS (Mezinárodní účetní standardy) se nevyskytuje žádná úprava týkající se kryptoměn. V IFRS však funguje pravidlo, které říká, že v případě, že není situace explicitně upravena, užije účetní jednotka obecný postup pro volbu účetních metod. Klíčovým předpokladem dodržení požadavků mezinárodních standardů je vykazování kryptoměn dle účelu, za jakým byly pořízeny a za jakým jsou používány. Po vyjasnění účelu pořízení pak už následují možné varianty vykazování kryptoměn podle IFRS. Mohou být vykázány jako platební prostředek, krátkodobá nebo dlouhodobá nefinanční investice nebo jako zásoba výrobků či zboží.

V českém účetnictví se též nevyskytuje zmínka o kryptoměnách. Existuje však doporučení Ministerstva financí ze dne 15.5.2018, které i přes možné odlišné motivy držby a použití digitálních měn, doporučuje jednotné účtování a vykazování digitálních měn napříč všemi uživateli. Toto doporučení spočívá v účtování a vykazování digitálních měn jako o zásobách „svého druhu“ a doporučuje se je vykazovat na samostatném řádku v rámci položky „C.I.2. Nedokončená výroba“, C.I.3.1. Výrobky“ nebo „C.I.3.2. Zboží“. Zároveň lze využít § 4 odst. 1 vyhlášky a vykázat digitální měnu odděleně od ostatních položek zásob přidáním samostatné položky. Záměr nabytí a držení digitálních měn a způsob jejich ocenění, včetně případné tvorby opravné položky se uvede v příloze k účetní závěrce.

Uvedenou problematikou se zabývá i Národní účetní rada, která spolupracovala na doporučení Ministerstva financí. Národní účetní rada připravuje interpretaci k této problematice. Interpretace by neměla měnit sdělení Ministerstva financí České republiky, pouze jej rozšiřuje a doplňuje. Měla by pomoci účetním jednotkám, které kryptoměny využívají ve významném rozsahu, pro který není jejich vykazování v zásobách adekvátní. Řešení by mělo být kompatibilní s IFRS tak, aby se zajistila srovnatelnost a omezila nutnost konverzí. Interpretace zatím nebyla předložena k vnějšímu připomínkovému řízení.

Posledním tématem, kterému jsme se nevěnovali je zdanění kryptoměn. Toto téma již bylo zpracováno v minulých číslech.  

Dita Stronová

V případě dotazů nás kontaktujte

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace