Převod podnikání do obchodní korporace

2. květen 2019

Lze říci, že ačkoliv je člověk tvor společenský, v rámci výkonu činnosti usiluje většinou o to, být svým pánem, být nezávislým. A nástrojem tohoto úsilí je většinou právě podnikání neboli v daňové terminologii „samostatná činnost“. Pro definování podnikatele lze vycházet z § 420 občanského zákoníku, kdy podnikatelem je ten: „kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku“. Při setrvání se značnou pílí může podnikání úspěšně růst a rozvíjet se. Potom dospěje do stavu, kdy podnikatel uskutečňuje zakázky s vysokým obratem, na výkon své činnosti již nevystačí svépomocí, ale pro další výkon své činnosti potřebuje určitou úroveň personálního, materiálního a technického zázemí. S tímto růstem však bude čelit rovněž dalším rizikům, za které bude nadále odpovídat a ručit celým svým majetkem a vystaví se nebezpečí, že přijde o vše, co svou vynaloženou pílí vytvořil či během života získal. V této fázi přichází na řadu hledání způsobu, jak ochránit soukromý majetek podnikatele, který pořídil a využívá pro svou osobní potřebu, před případnými důsledky podnikatelských nezdarů.

Touto ochranou může být převod podnikaní na obchodní korporaci, a to většinou do kapitálové společnosti (s.r.o. či a.s.). Jako společník nebo akcionář pak totiž podnikatel ručí pouze do výše nesplaceného vkladu do základního kapitálu, respektive nesplacenou částí akcií. Předmětem tohoto převodu bude konkrétně obchodní závod. Obchodním závodem je podle § 502 občanského zákoníku: „organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.“

Převod obchodního závodu může být realizován formou prodeje nebo nepeněžitým vkladem. Pro případ prodeje obchodního závodu je nutné, aby existoval kupující, to znamená, že kapitálová společnost musí být založena před prodejem obchodního závodu. U nepeněžitého vkladu není dřívější existence kapitálové společnosti podmínkou, protože nepeněžitý vklad bude představovat naplnění vkladové povinnosti společníka, resp. akcionáře, do základního kapitálu této společnosti.

fap_text_banner_v03 - Copy 1.png

Pro účely prodeje obchodního závodu jsou v občanském zákoníku vymezena zvláštní ustanovení, která mimo jiné určují, co koupí závodu kupující nabývá a co se naopak prodejem závodu na kupujícího zakazuje převést. Prodej závodu se uskutečňuje na základě smlouvy. Právní úprava neukládá výslovně písemnou formu této smlouvy, ale s ohledem na skutečnost, že nejčastěji jsou kupujícími obchodního závodu osoby zapsané ve veřejném rejstříku, kterým občanský zákoník ukládá povinnost uložit doklad o koupi závodu do sbírky listin a od splnění této povinnosti se odvíjí nabytí vlastnického práva k závodu, bude mít smlouva o koupi obchodního závodu písemnou formu. Pokud je kupujícím osoba, která není zapsána ve veřejném rejstříku, nabývá tato osoba vlastnické právo k závodu účinností smlouvy o prodeji závodu.

Převod obchodního závodu má ale také konsekvence dle různých právních předpisů a judikatury.

  • V souladu s ustálenou judikaturou je nejprve vhodné upozornit, že při převodu závodu nepřechází veřejnoprávní pohledávky či závazky.
  • Pokud má podnikatel zaměstnance, dopadnou na něj prodejem závodu také povinnosti plynoucí ze zákoníku práce. Koupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele a v souladu se zákoníkem práce jsou dosavadní zaměstnavatel a přejímající zaměstnavatel povinni nejpozději 30 dnů přede dnem nabytí účinnosti přechodu práv a povinnosti z pracovněprávních vztahů (tedy účinnosti prodeje obchodního závodu) informovat dotčené zaměstnance, resp. odborovou organizaci, pokud u podnikatele působí.
  • Další dopady plynou z daňových právních předpisů. Daňový řád ukládá kupujícímu obchodního závodu povinnost, aby předložil správci daně smlouvu o koupi obchodního závodu, a to ve lhůtě 15 dní od uzavření této smlouvy. Daňový řád rovněž stanovuje, že dohoda, podle níž by daňovou povinnost nesla místo daňového subjektu jiná osoba, není vůči správci daně účinná. Dochází tedy k utvrzení ustálené judikatury, že nepřechází veřejnoprávní pohledávky a závazky.
  • Z hlediska zákona o dani z přidané hodnoty se nabyvatel (osoba povinná k dani) obchodního závodu stane plátcem, pokud obchodní závod nabývá od plátce. Samotný převod obchodního závodu není předmětem daně z přidané hodnoty, protože se nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby. Na nabyvatele obchodního závodu přechází povinnost vypořádat nárok na odpočet DPH, který byl převádějícím podnikatelem uplatněn u majetku, který je součástí obchodního závodu, při jeho pořízení.
  • Pokud je při prodeji obchodního závodu převáděno vlastnické právo k nemovité věci, je tento převod vlastnického práva předmětem daně z nabytí nemovitých věcí a základem daně je výlučně zjištěná cena, tedy cena dle zákona upravujícího oceňování majetku.
  • Z hlediska zákona o daních z příjmů lze zmínit, že při nepeněžitém vkladu obchodního závodu pokračuje nabyvatel v daňovém odpisování započatém vkladatelem. U prodeje obchodního závodu, kdy podnikatel prodává svůj obchodní závod obchodní korporaci, ve které je zpravidla jediným společníkem, případně akcionářem, nesmí být opomenuto ustanovení upravující transakce mezi spojenými osobami, neboť v tomto případě se bude jednat o transakci mezi spojenými osobami. Cena za prodej obchodního závodu by měla odpovídat ceně, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Pokud by byla kupní cena sjednána na nižší úrovni, než by byla sjednána mezi nespojenými osobami, tak se upraví o rozdíl těchto cen základ daně podnikatele. Kupní cena by neměla být ani vyšší, aby nedošlo k nepřípustnému snížení základu daně u kupujícího. Navíc podnikatel jako statutární orgán kupujícího (obchodní korporace) má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a v této roli nesmí společnosti zatěžkávat nezbytně vysokými náklady. V případě, že podnikatel nevede účetnictví, vstupuje do jeho základu daně příjem z prodeje obchodního závodu a hodnota všech postupovaných dluhů. Jsou-li součástí prodeje obchodního závodu i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daně o rozdíl mezi hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji. U podnikatele vedoucího účetnictví se bude při zjištění základu daně vycházet z výsledku hospodaření stanoveného při vedení účetnictví podle českých účetních právních předpisů.

Výše uvádíme pouze některé konsekvence, které mohou vzniknout dle různých právních předpisů při převodu podnikání na obchodní korporaci. Aby byl převod podnikání na obchodní korporaci úspěšný a nevznikly v souvislosti s ním další rizika, je nutné stanovit vhodný postup, který zohlední a zkoordinuje všechny náležitosti kladené právními předpisy. Se stanovením tohoto postupu Vám velice rádi pomůže. Případně Vám nabízíme naše služby při kontrole dosavadního postupu pro ověření, zda nebylo nic opomenuto.

Jan Dyškant a Šárka Veselá

V případě dotazů nás kontaktujte

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace