Nejen stávající zaměstnance je třeba motivovat

13. červen 2019

Podle MPSV klesla nezaměstnanost v květnu 2019 na nejnižší bod od roku 1997, a to na 2,6 %. Naproti tomu stojí 346.552 volných pracovních míst. Jak tedy přimět Vaše případné budoucí zaměstnance, aby si vybrali právě Vaši společnost. Variantou pro jejich získání by mohlo být buď poskytnutí motivačního příspěvku žákům nebo studentům, nebo poskytnutí náborového příspěvku novým zaměstnancům. Tyto dvě varianty podpory získávání nových zaměstnanců si rozebereme v následujícím příspěvku, a to především z hlediska zákona o daních z příjmů a předpisů o povinném pojistném na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Poskytnutí motivačního příspěvku žákovi nebo studentovi

Jak již z názvu vyplývá, tento příspěvek se poskytuje žákům či studentům, kteří se připravují na budoucí povolání. Při jeho poskytnutí je možné studenta smluvně zavázat k budoucímu uzavření pracovního poměru se zaměstnavatelem po ukončení studia. MŠMT zveřejnilo v roce 2015 Doporučení pro jednotný postup při uzavíraní takovýchto smluv.

Dle Doporučení je motivační příspěvek označován jako finanční podpora žáka střední školy nebo studenta vyšší odborné školy za účelem úspěšného ukončení studia ve zvoleném oboru vzdělání na uvedené škole v řádném termínu, zpravidla i za účelem motivace k dosahování nadprůměrných výsledků.fap_text_banner_v03 - Copy 1.png

Součástí dohody o poskytnutí příspěvku může být se zletilými uzavřena také Smlouva o smlouvě pracovní budoucí. Při porušení podmínek zanesených v Dohodě je možné sjednat povinnost příjemce příspěvku jej vrátit poskytovateli do sjednané doby od obdržení písemné výzvy k vrácení motivačního příspěvku, pokud se strany nedohodnou jinak.

V ustanovení §6 zákona o daních z příjmu nenalezneme ustanovení, které by osvobozovalo takovýto příspěvek od daně, proto je nutno postupovat dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, tedy že za zdanitelné příjmy se považují i příjmy z budoucího zaměstnání. Pro způsob zdanění tohoto příspěvku pak záleží na tom, zda žák či student učiní prohlášení k dani či nikoliv.

Pokud budoucí zaměstnanec prohlášení učinil, srazí se z příspěvku záloha na daň z příjmu ve výši 15 % s tím, že bude zohledněna sleva na poplatníka a sleva na studenta. Pokud prohlášení neučinil bude rozhodující výše poskytovaného příspěvku. Pokud je výše měsíčního příspěvku nižší, než je rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, což je od 1.1.2019 částka 3.000 Kč, zdaní se dle současných předpisů takovýto příjem daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (15 %). Pokud je příspěvek vyšší než rozhodná částka, daní se příjem zálohovou daní 15 % bez uplatnění jakýchkoliv slev. Z motivačního příspěvku se zpravidla nebude odvádět pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pokud by však příjemce současně při pobírání příspěvku pracoval u zaměstnavatele, pak motivační příspěvek může vcházet do vyměřovacích základů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Rozhodující zde bude zejména, jakou činnost student u zaměstnavatele během pobírání příspěvku vykonává.

Daňově uznatelným se motivační příspěvek stává, pokud je poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo studentovi připravujícímu se na výkon profese, a to do výše 5.000 Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy pak do výše 10.000 Kč měsíčně. Příspěvek, který přesahuje roční limit pak nelze považovat za daňově uznatelný dle § 25 odst. 1 písm. j) zákona o daních z příjmů.

V případě, že příjemce po ukončení studia nenastoupí k zaměstnavateli, tedy nesplní-li podmínky pro poskytování příspěvku, je pro zaměstnavatele možnost dohodnout si sankce v rámci dohody o poskytování motivačního příspěvku. Následné vymáhání vyplaceného příspěvku je již občanskoprávní otázkou. Vymožená částka je pro zaměstnavatele jeho zdanitelným příjmem.

Poskytnutí náborového příspěvku

Poskytnutí náborového příspěvku, způsob výplaty a doba, za kterou se náborový pří­spěvek vyplácí, bývá obsahem vnitřního předpisu zaměstnavatele, resp. je obsahem smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a získaným zaměstnancem. Náborový příspěvek může obdržet nový zaměstnanec například:

  • při podpisu pracovní smlouvy,
  • po skončení zkušební doby,
  • po jisté době setrvání v zaměstnání (půl roku, jeden rok apod.),
  • postupně, tedy část při podpisu pracovní smlouvy, část po skončení zkušební doby a zbytek po setrvání v zaměstnání po určitou stanovenou dobu.

Poskytnutí náborového příspěvku je u zaměstnance příjmem souvisejícím s činností, ze které plyne příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů. Poskytnutý příspěvek se tedy zahrne do zdanitelného příjmu zaměstnance a ve výpočtu se s ním pracuje jako s částí běžné výplaty. Pro výpočet měsíční zálohy na daň se tento příjem také navýší o částku odpovídající sociálnímu a zdravotnímu pojištění za zaměstnavatele, tedy zpravidla 34 %. Dále pak záleží na skutečnosti, zda zaměstnanec učinil nebo neučinil prohlášení k dani. U zaměstnavatele je náborový příspěvek stejně jako hrubá mzda zaměstnance daňově uznatelným výdajem.

Při poskytnutí tohoto příspěvku se zaměstnanec zpravidla smluvně zavazuje zůstat v pracovním poměru u zaměstnavatele po určitou dobu. Při porušení této podmínky bývá ve smlouvě o poskytnutí náborového příspěvku sjednaná povinnost příspěvek vrátit, ať již celý nebo jeho část.

Dojde-li k porušení podmínek ve zdaňovacím období, kdy byl příspěvek vyplacen, plátce daně sníží zdanitelný příjem o částku vráceného náborového příspěvku. Obdobný postup je dle § 5 odst. 6 zákona o daních z příjmů možný uplatnit v případě, že povinnost vrátit příspěvek vznikla v jiném zdaňovacím období, než byl příspěvek vyplacen. Příjem v kalendářním měsíci vrácení lze však snížit pouze do výše, ve které poplatníkovi byl zúčtován.

Michaela Svatošová & Šárka Veselá

V případě dotazů nás kontaktujte

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace