Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie (COM(2018) 218)

24. září 2018

Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny ČR projednal návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie (COM(2018) 218). Tříletá lhůta pro zavedení směrnice v ČR tak byla úspěšně odstartována v druhé půlce května 2018. 

Jak konstatuje směrnice, k protiprávním činnostem a zneužití práva může dojít v jakékoli organizaci. Tento jev může mít mnoho různých forem, jako je korupce nebo podvody, profesní pochybení či nedbalost. A nejsou-li tyto případy řešeny, mohou mít někdy za následek vážné poškození veřejného zájmu.

Směrnice se dotýká právních subjektů ve veřejném sektoru a též právních subjektů v soukromém sektoru, které konkrétně:

  • mají 50 či více zaměstnanců,
  • mají roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy 10 mil EUR a více,
  • působí v oblasti finančních služeb či jsou náchylné k praní peněz nebo financování terorismu (bez ohledu na velikost právního subjektu).

Členský stát EU má právo v prováděcím zákoně stanovit i další právní subjekty, na které se budou povinnosti stanovené touto směrnicí vztahovat.

Tyto subjekty jsou povinny zavést „interní kanály a postupy pro oznamování a pro následná opatření v návaznosti na oznámení“. Vznikne tak komunikační kanál pro zaměstnance jako oznamovatele, který nebude v konfliktu s povinností mlčenlivosti a bude mu právně zaručena ochrana své osoby (nejen vůči zaměstnavateli). Zároveň musí být oznamovatel speciálně chráněn v rámci souladu s Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR).

Dané oznámení může být nahlášeno různými formami, mezi které patří např. písemné vyjádření, ústní rozhovor s pověřenou osobou, telefonní nahrávka, aj.

Vnitřní kanály mohou umožňovat oznámení i jiným osobám, které jsou s daným subjektem v kontaktu, jejich použití však pro ně nebude povinné. Mohou být provozovány interně nebo externě třetí stranou za předpokladu dodržení záruk a požadavků stanovených touto směrnicí. 

Členské státy vytvoří nezávislé a samostatné externí kanály pro oznamování, které budou navazovat na interní kanály od právních subjektů. Zároveň stanoví orgány, v rámci kterých budou vyčleněni odborní a vyškolení pracovníci, kteří budou ve stanovených lhůtách podaná oznámení řešit. Členské státy mají dále implementovat opatření jako je zajištění obrácení důkazního břemene v soudním řízení, kdy ve zjevných případech odvetných opatření je na osobě, která přijme opatření proti oznamovateli, aby prokázala, že se nejedná o odvetu.

Každý stát si má stanovit přiměřené sankce vůči právnickým nebo fyzickým osobám, které nebudou dodržovat zákony vzniklé na základě této směrnice, konkrétně

  1. brání nebo se snaží zabránit oznámení;
  2. přijmou odvetná opatření proti oznamujícím osobám;
  3. podají šikanózní žaloby na oznamující osoby;
  4. poruší povinnost týkající se utajení totožnosti oznamujících osob.

Stát má však také stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce vztahující se na osoby, které učiní zlovolná nebo zneužívající oznámení.

Evropská Komise uvedla, že stávající pravidla ochrany oznamovatelů jsou v EU velmi roztříštěná. Plnou ochranu jim garantuje jen deset států osmadvacítky. Například v České republice byla daná problematika řešena již od roku 2013. V loňském roce dospěla aktivita do návrhu Zákona na ochranu oznamovatelů. Tento návrh byl sice již v polovině roku 2017 odsouhlasen Vládou, avšak samotný schvalovací proces v Parlamentu ČR stále probíhá.

V rámci našich služeb v dané oblasti sledujeme vývoj příslušných opatření a možných dopadů na podnikatele a připravujeme naše klienty na adekvátní implementaci opatření stanovené

v této směrnici a v příslušném právním rámci ČR.

Autoři: Vladimír Čubok, Milan Pašek

 

V případě dotazů nás kontaktujte

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace