Kontrolní hlášení a nejčastější chyby

30. květen 2019

Kontrolní hlášení nás provází od 1.1.2016 a není tedy již žádnou novinkouProblematika kontrolního hlášení je upravena v ustanovení § 101c – 101k zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.  V následujícím článku nejprve shrneme základní principy kontrolního hlášení a dále nejčastější chyby v uváděných údajích tak, jak je vnímáme po více jak třech letech existence kontrolního hlášení v naší praxi my. 

fap_text_banner_v03 - Copy 1.png

Obecně ke kontrolnímu hlášení 

Povinnost podat kontrolní hlášení mají právnické osoby měsíčně, fyzické osoby ve vztahu ke svým zdaňovacím obdobím k dani z přidané hodnotyKontrolní hlášení lze podat pouze elektronicky. 

Kontrolní hlášení může mít tři varianty - řádné, opravné a následné. Řádné kontrolní hlášení se podává ve shodném termínu jako přiznání k dani z přidané hodnoty, tedy do 25. dne následujícího měsíceOpravné kontrolní hlášení se podává v případě , kdy již bylo podáno řádné kontrolní hlášení, avšak zatím neuplynula lhůta pro podání řádného kontrolního hlášení. Následné kontrolní hlášení přichází na řadu pokud bylo podáno řádné kontrolní hlášení a z hlediska data již není možné podat opravné hlášení. 

Opravné i následné kontrolní hlášení se podává v úplné verzi, podání je nutné učinit do 5 pracovních dnů po zjištění nesprávných nebo neúplných údajů.  Nutnost podat opravné či následné kontrolní hlášení může zjistit sám poplatník, případně podá následné kontrolní hlášení v reakci na výzvu správce daně.  

Na výzvu správce daně je třeba reagovat do 5 pracovních dnů od oznámení výzvy, v opačném případě čeká poplatníka sankce 

Časté chyby 

Vzhledem k podstatě kontrolního hlášení přichází na mnoho chyb a nesouladů přímo správce daně, a následně vyzývá daňový subjekt ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů v kontrolním hlášení. 

Kontrolní hlášení je rozčleněno na oddíly A (výstupy), B (vstupy) a  C (kontrola). Kontrolní hlášení má vazbu na řádky přiznání k dani z přidané hodnotyPlatí, že vše, co je v kontrolním hlášení, musí být v daňovém přiznání a k této kontrole pomáhá právě oddíl C. 

Mezi nejčastější důvody výzev finančního úřadu patří nesoulad vykázaného plnění v oddíle B2 odběratelem, a nevykázání  shodného plnění v oddíle A.4. dodavatelem. 

Dle našich zkušeností jsou chybně uváděny zpravidla  tyto údaje: 

  • Chybné číslo dokladu  

Problematické bývají zálohy a jejich zúčtování, tedy vykázání daňového dokladu k přijaté platbě a finální faktury. Například se použije číslo finální faktury pro celé plnění, nebo naopak číslo daňového dokladu k přijaté platbě u faktury finální. Nesoulad vzniká i u splátkových a platebních kalendářů a samozřejmě dochází i k překlepům či záměně s variabilním symbolem, pokud se od čísla daňového dokladu odlišuje. 

  • Chybné DUZP 

Nejčastěji jde o překlepy a vyplnění jiného data uvedeného na dokladu – typicky data vystavení. 

  • Chybějící či chybný formát DIČ odběratele/dodavatele  

Platnost vyplněného DIČ lze ověřit přes evropský systém VIES, popř. u tuzemských DIČ přes tuzemský registr plátců DPH. Účetní systémy většinou umožňují napojení na aplikaci ministerstva financí ARES a natažení dat u nových obchodních partnerů přímo odtud, tento způsob případné překlepy eliminuje. Rizikovým bodem zůstává překlep při výběru organizace z číselníku (například z důvodu podobného názvu), či pokud již známá organizace mění DIČ (například kvůli skupinové registraci), a tato informace ujde pozornosti při zaevidování nového dokladu. 

  • Vykázání v nesprávné části kontrolního hlášení 

Doklad, který je nad 10.000 Kč, je zahrnut do sumáře a není vykázán správně v položkové části A.4., respektive B.2. (stává se u souhrnných dokladů). 

Několikdoplňujících informací:

Pro posouzení, do jaké části kontrolního hlášení má být plnění vykázáno, je rozhodující celková hodnota uvedená na daňovém dokladu, a to bez ohledu na režim uvedených plnění. V konečném důsledku může být vykázáno v položkové části i plnění za méně než 10.000 Kč včetně daně. Příklad: Celková částka dokladu činí 12.420 Kč, z toho 10.000 Kč představuje plnění osvobozené. Částka 2.000 Kč + 21% DPH 420 Kč bude vykázána v položkové části A.4. / B.2. 

Pokud se celková částka na dokladu včetně daně rovná 10.000 Kč, patří doklad do sumární části A.5., respektive B.3. 

V případě splátkového či platebního kalendáře je pro posouzení, zda bude vykázán v položkové či sumární části, rozhodující  součet všech dílčích plnění uvedených na dokladu (nikoliv tedy plnění jednotlivé). 

Krátce po zavedení kontrolního hlášení zveřejnila finanční správa přehled nejčastějších chyb při vyplňování kontrolního hlášení. Řada znich měla jednorázový charakter a souvisela se zavedením kontrolního hlášení – chyby v číslech finančního úřadu, ID datové schránky. Ostatní  chyby přetrvávají i nadále a shodují se s námi uváděnými případy – chybná čísla dokladů, DIČ. 

Pro zajímavost zařazujeme následující tabulku s poměry mezi počtem výzev na kontrolní hlášení celkovým počtem podaných kontrolních hlášení za uváděné období. Jedná se o naši interní statistiku; v letošním roce jsme skutečně zaznamenali menší počet výzev oproti  minulosti.  

Správci daně nicméně nereagují vždy prostřednictvím výzvy, a často se uchylují k neformální komunikaci přes e-mail. 

Období 

Výzvy FÚ vůči podaným KH 

01/2019 – 03/2019 

5,67 % 

01/2018 – 03/2018 

13,33 % 

12/2016 – 02-2017 

7,12 % 

 

Poměr případů, kdy je potvrzována správnost a kdy podáváno úplné následné hlášení  lze označit za vyrovnaný. Na závěr statistiky dodáme, že výzvy od finančního úřadu se v naší datové schránce objevují nejčastěji v pátek mezi 11. a 13. hodinou. 

Očekávané změny v kontrolním hlášení 2019 

V návaznosti na daňový balíček dojde k určitým změnám i v  kontrolním hlášení.  Čeká nás především  aktualizace názvů a popisů částí formuláře a xml struktury v částech A.4. a B.2., pokud jde o rozšíření možností oprav u nedobytných pohledávek. 

Nová struktura se bude vztahovat pro podání od 1.10.2019 včetně, tzn. kontrolní hlášení za září 2019, respektive za 3. čtvrtletí 2019. Je na místě upozornit, že podání v xml struktuře, které nebude platné a účinné v období, kdy je kontrolní hlášení podáváno, bude považováno za neúčinné. 

Pavlína Valešová 

 

V případě dotazů nás kontaktujte

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace