Kdo má doložit chybějící plnou moc?

10. květen 2019

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve svém nedávném rozsudku sjednotil dosavadní rozdílné přístupy k řešení situace nedoložení plné moci při zahájení řízení u soudu. Předchozí judikatura nepřistupovala jednotně k následným výzvám pro doložení takto chybějící plné moci. Bylo totiž nejasné, zda by měl být vyzván přímo účastník řízení (zmocnitel), advokát (zmocněnec) či oba.

fap_text_banner_v03 - Copy 1.png  

Ve zmíněném rozsudku bylo konkrétně posuzováno, zda městský soud procesně pochybil v situaci, kdy vyzval k předložení plné moci pouze zmocněnce. Jelikož tento na výzvu nereagoval, soud samotnou žalobu následně odmítl pro nedostatek podmínek řízení. Jednalo se o žalobu, podanou elektronicky advokátem, ke které nebyla doložena plná moc pro zastupování žalobce před daným soudem. Městský soud vyzval advokáta o doložení plné moci. Advokát plnou moc nedoplnil, a proto městský soud žalobu odmítl. Následovala kasační stížnost, ve které stěžovatel namítal, že městský soud procesně pochybil, protože vyzval k předložení plné moci pouze zástupce.

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu však došel k závěru, že doložit soudu oprávnění zastupovat zmocnitele je zákonnou povinností zmocněnce. Pokud zmocněnec tuto zákonnou povinnost nesplní, a to i přes výzvu soudu, je soud oprávněn žalobu zamítnout pro nedostatek podmínek řízení. 

V případě dotazů nás kontaktujte

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace