Jak zdanit příjem z  pojistného plnění při škodě na nemovitosti?

21. červen 2018

Dne 31. 5. 2018 vydal Nejvyšší správní soud (NSS) rozsudek č. 7 Afs 145/2018 – 22, kde předmětem sporu bylo zdanění pojistného plnění z pojistné události (krupobití).  

Žalobce vlastnil nemovitost, u které uplatňoval příjmy a výdaje jako daňově uznatelné v  souladu s  ustanovením § 9 zákona o daních z příjmů (ZDP), jelikož správci daně deklaroval, že nemovitost byla pořízena v  souladu  s podnikatelským záměrem, tj. pro účely pronajímat nemovitost. V  den krupobití nebyla ale uzavřena žádná smlouva o pronájmu a z  toho důvodu byl příjem  z pojistné události vyhodnocen žalobcem (daňovým subjektem) jako příjem osvobozený od daně v  souladu s § 4 odst. 1 písm. d) ZDP (v tehdejším znění).  

NSS potvrdil názor Krajského soudu, že po celé zdaňovací období, tedy i v  době vzniku škody, se jednalo o majetek sloužící k  pronájmu, byť v  den pojistné události nebyla nemovitost pronajímána. Fakticky se ale jedná o nemovitost určenou  k dlouhodobému pronájmu. V  případě, že by byl nájemní vztah ukončen, protože by vlastník nemovitosti měl v  úmyslu začít pronajímané prostory využívat k  jinému účely než k  pronájmu, byl by příjem v  podobě pojistného plnění vyhodnocen jako osvobozený příjem. 

Závěrem NSS tuto problematiku uzavřel tím, že od daně z  příjmů fyzických osob není osvobozeno plnění vyplacené jako náhrada za škodu způsobenou na nemovitosti, která byla v  daném zdaňovacím období určena k  pronájmu, byť v  konkrétní den škodní události nebyla právě fakticky pronajata. 

Autor: Marie Rudolfová 

V případě dotazů nás kontaktujte

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace