Doměření daně bez podání dodatečného přiznání

29. červenec 2019

Správce daně může dle nového rozsudku Nejvyššího správního soudu doměřit daň na základě provedené kontroly, aniž by před tím vyzval k podání dodatečného daňového tvrzení.

Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) č. 6 Nejvyšší správní soud judikoval: „jestliže správce daně nevyzval daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení podle § 145 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, nezpůsobuje to samo o sobě nezákonnost doměření daně.“ (Judikát NSS ze dne 10. 04. 2019 č. j. 9Afs 364/2018 – 76)

Popis případu

V dané věci se soudil Ing. Zdeněk Ch. se správcem daně o to, zda daňová kontrola, která u daňového poplatníka proběhla, byla zákonná a zda zákonný byl i platební výměr vydaný na jejím základě. Její nezákonnost spatřoval v tom, že správce daně nevydal před jejím započetím výzvu k podání dodatečného daňového přiznání podle § 145 odst. 2 daňového řádu.

Na základě informací z bankovních účtů zjistil správce daně, že vklady na spořící účet značně převyšují příjmy přiznané v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014.

fap_text_banner_v03 - Copy 1.png

Povinnost správce daně vydat výzvu podle § 145 odst. 2 Daňového řádu

Podle § 143 odst. 3 Daňového řádu platí, že „k doměření z moci úřední může dojít pouze na základě výsledku daňové kontroly. Zjistí-li správce daně nové skutečnosti nebo důkazy mimo daňovou kontrolu, na jejímž základě lze důvodně předpokládat, že bude daň doměřena, postupuje podle § 145 odst. 2.Dle § 145 odst. 2 Daňového řádu platí: „Pokud lze důvodně předpokládat, že bude daň doměřena, může správce daně vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení a stanovit náhradní lhůtu. Nevyhoví-li daňový subjekt této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně doměřit daň podle pomůcek“.

Zdůvodnění NSS

Vzhledem k tomu, že zákonodárce vytvořil za účelem dosažení správného stanovení daně jistou hierarchii postupů správce daně, bylo povinností správce daně vydat výzvu k podání dodatečného daňového přiznání podle § 145 odst. 2 Daňového řádu. Tato povinnost byla v daném případě porušena.

Nejvyšší správní soud sice přiznal, že daňové řízení bylo v tomto případě zatíženo procesní vadou, nicméně zkoumal dále, jaké jsou následky této procesní vady na výsledné doměření daně. Podle jeho závěrů je rozhodující, zda výše uvedená nezákonnost způsobená pochybením správce daně by mohla daňový subjekt poškodit na jeho právech. Podle jeho názoru nelze říci, že by daňový subjekt mohl být poškozen ve vztahu k samotné doměřené dani, která byla stanovena na základě výsledku daňové kontroly. Ke stejnému závěru však nelze dojít v případě týkajícím se předepsání penále. To bylo předepsáno nezákonně. Důvodem je ustanovení § 251 odst. 4, podle kterého se penále nevyměří v případě, kdy je daň doměřována podle dodatečného daňového přiznání.

Pokud Vás téma zaujalo, nebo řešíte podobný problém, kontaktujte nás. Rádi ho s Vámi zkonzultujeme.

Ivan Fučík

V případě dotazů nás kontaktujte

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace