Daňová (r)evoluce v digitální ekonomice

5. duben 2018

V rámci zdanění digitální ekonomiky již dlouhou dobu nejde o problém vyhýbání se daňovým povinnostem, nýbrž o otázku, jak by globální zdanění podniků digitální ekonomiky vůbec mělo vypadat. Pravidla, která vychází z tradiční ekonomiky, zde nedávají ideální výsledky. Podniky zpravidla generují velmi podstatné tržby ze zahraničí, aniž by tam byly fyzicky přítomny. V podstatě pravidla tradiční ekonomiky zaměřená právě na fyzickou přítomnost pak opomíjí, že velká část hodnoty digitálních podniků pochází z jiných forem nefyzické/nehmotné přítomnosti v zahraničí např. sociální síť uživatelů. Digitální revoluce tak převrátila ekonomiky států a otřásla způsoby, jakými podniky v současné době vytvářejí přidanou hodnotu.

Ačkoliv zdanění digitální ekonomiky je globální výzvou, Evropská komise se rozhodla představit návrh evropského řešení. Evropská komise představila v rámci iniciativy „Fair Taxation of the Digital Economy“ 21. března 2018 návrh nových pravidel, která mají za cíl zdanit digitální ekonomiku spravedlivějším a udržitelnějším způsobem v rámci Evropské unie.

Jedním z důvodů, proč se Evropská unie zaměřila na zdanění podniků působící na poli digitální ekonomie je skutečnost, že dle údajů Evropské unie je efektivní daňová sazba digitálních společností průměrně 9,5 %, kdežto tradiční podniky mají efektivní sazbu daně 23,2%. Nový návrh Evropské komise si dává za cíl nastavit takové globální zdanění digitálních podniků, které by odpovídalo dnešnímu způsobu podnikání a ve svém důsledku přiblížilo zisky ke státům, odkud hodnota pochází. Tento návrh se netýká pouze velkých amerických IT gigantů jako například Google, Apple, či Facebook.

Evropská unie svůj návrh založila na mezinárodně uznávaném východisku, že hodnota má být zdaněna tam, kde je vytvářena. V současnosti se však stává, že místo, kde je vytvářena přidaná hodnota, není místem, kde dochází ke zdaňování zisků. Nastavení nových pravidel je ovšem velmi časově náročné, proto Evropská komise navrhuje digitální daň, jako dočasné řešení, která by se aplikovala na hrubé tržby a to v hodnotě 3 %. Tato daň, by se ovšem netýkala menších firem, ale firem s celosvětovým obratem vyšším než 750 milionů eur, ze kterých alespoň 50 milionů pochází z Evropské unie.

Jednou z nejzásadnějších myšlenek je přepracování rámce zdanění právnických osob, a to takovým způsobem, aby se zdanitelný zisk přerozděloval mezi jednotlivé jurisdikce, podle měřítka přidané hodnoty. Evropská komise proto představila návrh nových pravidel pro stálou provozovnu, tzv. digitální stálou provozovnu. Dle navrhovaných pravidel by stálá provozovna vznikla v případě že:

  • společnost dosáhne výnosů z obratu poskytováním digitálních služeb na území daného státu v hodnotě 7 milion eur,
  • překročí hranici 100 000 uživatelů digitální služby na území členského státu,
  • překročí hranici 3 000 uzavřených kontraktů na území členského státu.

Zavedení daného draftu do legislativy (a tedy i do praxe) bude nejspíše ještě spojeno se značnými problémy, neboť aby bylo možné nastavit daňová pravidla na úrovni celé Evropské unie, je zapotřebí jednomyslný souhlas, a žádná taková dohoda v dohledu není. Můžeme jen spekulovat, zda státy jako Irsko, či Lucembursko, které jsou známy svou nízkodaňovou politikou budou s touto změnou souhlasit. Již nyní se tento návrh setkal s kritikou právě těchto států. Nesouhlas se ozývá i ze strany Spojených států, kterých by se tato pravidla též dotkla negativním způsobem.

Jelikož se návrh setkal s vlnou nevole a v rámci daňové problematiky je zapotřebí jednomyslný souhlas všech států, lze předpokládat, že přijetí těchto nových pravidel bude běh na dlouhou trať.

V dalších číslech našeho newsletteru Vás budeme o obsahu návrhu podrobněji informovat.

V případě dotazů nás kontaktujte

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace