Country by Country reporting

3. srpen 2017
Country by Country reporting

Představitelé Evropské unie se od roku 2011, kdy byla poprvé zveřejněna směrnice Rady 2011/16/EU, o správní spolupráci v oblasti daní, ustavičně snaží posilovat regule, které by omezily daňové podvody, daňové úniky a agresivní daňové plánování na území Evropské Unie. Jedním z hlavních nástrojů pro boj proti těmto daňovým podvodům je tzv. automatická výměna informací.

Za pojmem automatická výměna informací se skrývá pravidelná spolupráce zahraničních správců daně. Podstatou je vzájemné poskytování vybraných informací, u kterých se předpokládá, že mají význam pro správu daní v jednotlivých členských státech. Hlavní charakteristikou takto vyměňovaných informací je, že jsou mezi jednotlivými státy vyměňovány automaticky.

Okruh informací, které si zahraniční správci daně takto automaticky vyměňují, se neustále rozšiřuje. Poslední schválené rozšíření je zaměřeno na informace oznamované nadnárodními skupinami podniků. Nadnárodní skupiny podniků budou povinny sestavovat a dávat k dispozici zprávu podle zemí (tzv. „Country by Country reporting“), která bude obsahovat informace, na základě kterých bude moci správce daně posoudit správné rozdělení základu daně mezi jednotlivé státy a jurisdikce. Zpráva s těmito informacemi pak bude automaticky rozeslána do jednotlivých daňových jurisdikcí tamním správcům daně, kde mezinárodní skupina vykonává ekonomické aktivity, byť i nepatrné.

Dle předkladatelů by výše uvedené rozšíření automatické výměny informací mělo umožnit daňovým orgánům lépe reagovat na škodlivé daňové praktiky. Především na agresivní daňové plánování, neboť na základě obdržených informací budou schopni lépe analyzovat, zda se mezinárodní společnosti (ne)dopouští takových praktik, v jejich důsledku dochází k umělému přesunutí podstatné části příjmů do daňově zvýhodněných jurisdikcí.

Země, vyměňující si vzájemně zprávy podle zemí, nebudou jenom členské státy Evropské unie, kterým to nařizuje směrnice Rady, ale i další státy mimo EU, které přistoupily k tzv. Úmluvě o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech (tzv. Štrasburská úmluva).

Country by Country reporting v ČR

Veškeré povinnosti vyplývají ze Směrnice EU, budou inkorporovány do české legislativy pozměňovacím návrhem zákona č.164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů („pozměňovací návrh zákona“).

Z pozměňovacího návrhu zákona vyplývá, že zprávu podle zemí (tzv. „Country by Country reporting“) budou povinny podávat nadnárodní skupiny podniků („Skupiny“) jejichž konsolidovaný výnos v bezprostředně předcházejícím období přesáhl 750 mil. EUR. Je tak zřejmé, že od této povinnosti budou ušetřeny jednak ryze české skupiny podniků a dále menší nadnárodní skupiny.

Zpráva bude podávána na standardizovaném formuláři, přičemž bude obsahovat souhrnné informace o skupině a informace o jednotlivých členských entitách této skupiny. Informace obsažené ve zprávě budou rozděleny do tří částí. První část bude obsahovat finanční informace o skupině členěné podle zemí. Druhá část bude obsahovat základní informace o jednotlivých členských entitách a ve třetí části budou doplňující informace ke zprávě.

Zprávu za celou nadnárodní skupinu bude podávat pouze jedna entita skupiny, a to svému správci daně. Lze předpokládat, že nejčastěji bude touto entitou mateřská společnost. Směrnice však umožňuje i případy, kdy zprávu za celou skupinu může podat zastupující entita (např. pokud bude mateřská společnost ze státu, se kterými neprobíhá automatická výměna informací).

I přes průtahy při schvalování pozměňovacího návrhu zákona byla zachována původní lhůta pro první podání oznámení zahrnující zprávu podle zemí. Toto oznámení by mělo být podáno již za účetní období 2016, a to nejpozději do 12 měsíců od konce účetního období.

Nepředpokládá se, že by povinnost podat oznámení obsahující zprávu podle zemí zasáhlo větší množství českých firem, neboť české společnosti v mezinárodních skupinách většinou zastávají roli dceřiné společnosti bez větších rozhodovacích pravomocí s ohledem na celou skupinu.

České entitě nicméně vzniká vůči správci daně povinnost i v případě, že se jedná pouze o dceřinou společnost nepodávající zprávu podle zemí. Povinností české entity je ohlásit správci daně nejvyšší mateřskou entitu této skupiny, případně entitu, která bude za skupinu podávat zprávu podle zemí, nepodává-li ji mateřská společnost skupiny.

Toto ohlášení musí podat česká entita příslušnému správci daně nejpozději do 31. října 2017. Tato lhůta vyplývá z pozměňovacích návrhů Rozpočtového výboru, který se zabýval implementací Směrnice Country by Country do české legislativy. Přičemž původní lhůta vyplývající z pozměňovacího návrhu zákona byla 30. září 2017.

Z pozměňovacího návrhu zákona dále vyplývá, že je-li česká entita povinna podat zprávu podle zemí, nicméně tak neučiní, hrozí ji pokuta až 1 600 000 Kč. Stejně tak v případě, že česká entita správci daně neohlásí potřebné informace, hrozí jí pokutu až do výše 500 000 Kč.

Autor: Štěpán Hrubý

Revize: Štěpán Osička

V případě dotazů nás kontaktujte

Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace